Články - rubrika Historky členů

Metodika Reportáže z akcí Dění v oddíle Historky členů

 Civetta

Rubrika: Historky členů 

Vzpomínka na podzimní lezení 2006

Autor: Radek J.

1. Torre Venezia
2. Pod Punta Agordo
3. Vrcholovka
4. A ty rozhledy
5. Jo, ještě ty rozhledy....
6. V traverzu
7. Před sestupem
8. Vousáč, tis, tepich, věž
9. Kocour Mikeš
10. A nakonec i ty rozhledy....
Všechny obrázky



Rakouský Ordnung na chatách Východních Alp sice vyvažují vesměs pohostinní chataři, jenže mírný italský bordýlek je mému srdci přeci jen bližší. I samotná cesta Jižním Tyrolskem patří k hezkým zážitkům. Nevěděl jsem, o co přicházím zběsilými nočními přejezdy, dokud jsem si nevychutnal cestu přes Toblach a Cortinu ve dne. K tomu si v Coopu hrdě poručíte Otto pannini é un pocco ricotta, prego, láhev toho nejkvalitnějšího vína (nebo nejlevnějšího?, zapomněl jsem) a život je krásný. Už to bude tak, asi jsem si Dolomity oblíbil.

Po prvních nepříliš pohodových zážitcích na Tre Cime di Lavaredo jsem si spravil názor v červnu na Selle a úplně otočil na Civettě.

Ideálním východiskem na lezení v Civettě je Rifugio Mario Vazzoler s pohodlným přístupem od komfortního parkoviště nad vesničkou Listolade. Obsluha mírná, ceny rychlé a počasí tam lezcům přeje. Chata je krásně položená v tisovém háji, nejbližší nástupy zaberou slabou půlhodinku. A že je na co nastupovat!

Torre Venezia se hrdostí a elegancí směle může měřit i s takovými obry, jako Tre Cime di Lavaredo. Stěny Civetty si délkou nezadají s Bergellem. Pohled na na nesčetné věže a vížky v okolí dává tušit celou řadu lehčích lezeckých cílů.

Jištění ve stěnách očekávejte spíše klasické: tu a tam rezavá skoba, léty prověřené štandy promotané trsy smyček. Největší otázkou v cestách střední obtížnosti nebylo, jestli chyt udržím, ale jestli udrží on mě. Ale možná to byla jen má nedůvěra ke kostičkám vypadajícím jak Lego, za 24 délek ulezených v této oblasti jsme neurvali jediný stup či chyt. Materiál byl tedy poměrně pevný, přesto lze doporučit časné nástupy. Sutě na policích je hodně a občasnému shození kamene se prakticky nelze vyhnout.

Na oblasti se mi líbila její relativní odlehlost. Ve stěně vás netrápí řev motorek, jako na Piz Chiavazes, ani davy ječících italských školních zájezdů, jako na Tre Cime. Turistů na stezičce je snesitelné množství, pár lezců ve stěně a snad ani bafání traktůrku z nedaleké usedlosti moc neruší.

Vylezli jsme na Punta Agordo a na Torre Venezia. Západní kout na Punta Agordo je asi šestidélková záležitost vhodná na osahání místního matroše, s nejtěžším místem přibližně za V, dle průvodce poněkud odvážné. Z pohledu ortodoxního skalkaře to tak možná může být, klasický pískař nebo horolezec by se ale tímto popisem neměl nechat zbytečně vystrašit.

S podstatně menším baťůžkem jsme se na druhý den pustili na Tissi v jižní stěně Torre Venezia. Patnáctidélkový alpinismus vyrovnané obtížnosti kdysi patřil k extrémním počinům v Dolomitech. Technicky nejtěžší místo v traverzu má obtížnost VI-, ale je to hezké lezení, navíc slušně zajištěné rezaticemi. Druhé místo za VI- psané v průvodci jsme nenašli, asi jsme ho obešli, když jsme mírně bloudili. Výstup v horní části stěny je naštěstí jednoznačně určen výraznými komíny, takže cokoliv směřuje k nim, znamená správný směr. Náročnost cesty se skrývá v délce a ve výjimečné vyrovnanosti, žádná délka není lehká, pořád se leze okolo V+. Závěrečné tři délky v pořadí drsný komín s infarktovým převisem, vytlačující převislý komín a převis v Legolandu už jdou dost na krev.

Sestup z Punta Agordo a z Torre Venezia je z poloviny společný a nekomplikovaný, takže si za slabé tři hodinky po dosažení vrcholu můžete dávat do nosu skvělé špagety s česnekem a jiné dobroty.

Pokud byste si chtěli užívat lezení více zajištěného, ba přímo požitkářského, stačí sednout do plechovky a přefrčet do Arca. Zmrzlina u Mária, podzimní slevy a koupání v Gardě také nejsou k zahození!

Fotila Bára.

Článek vložil:     Radek J. - 5.12.2007

Poslední úprava:    Radek J. - 6.12.2007   00:04  ..další..

Ostatní články z této rubriky:

Skialpová Wildspitze z Pitztalu

[19.03.2019]

Pan Krpatina

[02.10.2018]

Ödsteinkante v Gesäuse

[15.07.2018]

Zulu a Hanka: Plzeň jim (skoro) patří

[19.06.2017]

Zase náhoda?

[01.05.2017]

Klouček

[20.01.2017]

Lyžař zalyžařivší si...

[21.03.2016]

Nejen ovce jsou postrachem horolezců

[21.09.2015]

Hrubice kvakerů a nostalgiků

[07.11.2014]

Zase kůl-túra ;-)

[11.06.2014]

Divadlo

[22.04.2014]

Zimní hory vol.1

[28.03.2014]

Moje první Zimní hory

[24.03.2014]

Lysá hora 24

[02.02.2014]

Jak jsme nedojeli do Höllentalu

[15.08.2013]

Dobyvatel hor

[07.08.2013]

Kterak se neplní horoškola, aneb smutný konec jednoho nováčka

[28.03.2013]

Chamonix a splněné sny

[07.10.2012]

Ödsteinkante

[12.07.2012]

Co dělá bývalá členka Humanity? Přece medvědici!

[10.10.2011]

Beskydská sedmička

[20.09.2011]

Jak jsme přežili naše první hory

[01.08.2011]

Kterak Chlupáč držku hodil a Adam ho chytil

[09.05.2011]

Jak jsem měl orgasmus při záseku do plastického ledu

[15.03.2011]

Kozelka, Odvedenecká 7

[30.05.2010]

Zimní Tatry

[30.04.2009]

Zase jedna svatba

[10.11.2008]

Svatba na Luční

[09.06.2008]

Moje první Tatry

[01.04.2008]

Lezení v Romsdalenu

[14.08.2007]

Na javánské svatbě II.

[25.06.2007]

Tryzna za Krokouše

[25.06.2007]

Naše Želváko -- Kačenka

[16.05.2007]

Nejasná zpráva o sněžné turistice

[05.05.2007]

Mrcasení v Ádru

[02.05.2007]

Humanitní reality

[18.04.2007]

Ledolezcům naschvál

[21.03.2007]

Drsná severská pohádka

[14.02.2007]

Téměř Silvestrovský vrchol

[05.01.2007]

Horko ťažko kolenačky

[29.11.2006]

Jak se paří v HOSOHOPO?

[13.11.2006]

Co dělat v Massone, když prší ?

[20.09.2006]

Festivalové dojmy

[28.08.2006]

Jak jsme přežili Adršpach

[20.06.2006]

Trocha romantiky nikdy nezaškodí

[09.06.2006]

Slunce, skály, pohoda

[15.05.2006]

Zasloužilá matka Karolína

[10.05.2006]

Anonym

[07.03.2006]

Oko II

[23.02.2006]

Želví ostrovy

[08.02.2006]

Fotky z lanových technik 2

[23.01.2006]

Slunce, vápno, sangría

[02.12.2005]

Co Sestruše slíbeno, dodrženo býti musí...

[17.10.2005]

Putování s Želvičkou do Paklenice

[02.09.2005]

Bergell, Val Chiavenna a Kaiser

[30.08.2005]

Rozloučení s Mirkem

[08.08.2005]

Beruška na mistrovství světa?

[01.08.2005]

Ne zcela povedený výlet do Taur

[23.06.2005]

Když se nepochlubí sám...

[07.06.2005]

Fantóm Řeže

[15.04.2005]

Lenka Uhlířová pod čepec

[11.04.2005]

Víkendové lyžařské hrátky

[25.01.2005]

Před pár lety u Havranů

[24.01.2005]

Pár fotek z trekkingu v Peru

[03.11.2004]

Na fesťák příště už jen s vlastním filmem

[31.08.2004]

Femme fatale nebo vamp?

[30.08.2004]

Zpráva o putování Joffreye de Peyrac, Velké lezečky, Kronikáře a Krvavého palce

[16.08.2004]

Exoticka veselice obrazem

[09.06.2004]

Drsní chlapi !

[21.03.2003]

Strašlivá historka s dobrým koncem

[02.03.2003]

Volně zpracováno 27.2.2003

[27.02.2003]


Stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024 x 768 a větší.
© Copyright: Jindřich Štěpán 2002-2008
Bezpečnostní obaly a pouzdra pro bezkontaktní paypass platební a kreditní karty