Tak jsme se asi po pìti letech opìt vydali do Teplic nad Metují na festival horolezeckých filmù s autem nacpaným matro¹em a lidmi. V ka¾dém vozidle jel jeden Martin a Martina a pak jeden sezdaný nebo nesezdaný pár (Tok, Ma»a, Beru¹ka, Pojídaè, Sejk, Widya, Evu¹a a Brto).
Na místo jsme dorazili v pátek veèer a tradiènì byla dìsná kosa a pr¹elo. Proto¾e se nám nechtìlo vyhazovat 200 Kè za ®lutého psa, ¹li jsme rad¹i za 50Kè na dvouhodinový blok filmù.
Jak pak øekla Beru¹ka - nejdøíve jsem si myslela, ¾e ten první film je dost blbej, ale po shlédnutí tìch zbývajících jsem nakonec usoudila, ¾e byl je¹tì vlastnì je¹tì docela pìkný. Pojednával o moderním lezeckém stylu zvaný drytooling, který spoèívá v lezení s údìsnými ledovcovými zbranìmi a vra¾ednými maèkami buï po umìlé stìnì, nebo po skále, kde se vyskytuje jen minimum rampouchù. Po celou cestu leze èlovìk hlavou dolù, visí jen za ruce nebo si zahakuje nohy za cepíny a hrozí mu, ¾e si pøi uklouznutí usekne pùlku hlavy. Dal¹í film byl asi nejzajímavìj¹í z tìch, co jsme shlédli. Monocykling je akrobatická jízda na jednokolce (jako v cirkuse)a maník, který film natoèil, tady na tom vehiklu sjí¾dìl dvì nejvy¹¹í sopky v Mexiku. Dost ¹ílené, ale divácké masy jásaly. Zbylé filmy se pak vyznaèovaly ¹ílenou hudbou, nesnesitelnou délkou(u¾ivilo by se tam nìkolik støihaèù)a pøí¹ernými plky. Pøe¾ít se to dalo jen díky lahvy vína a èastému podøimování. Nejhor¹í byl film o pøiblblých amerických bouldristech a jakýsi latinskoamerický snímek o hledání trosek letadla havarovaného v Andách, kde vlastnì vùec ne¹lo o hledání trosek, ani o lezení, ne¹lo tam vùbec o nic...
Po promítání jsme se shodli, ¾e Sejkùv Výlet na Mu¾ský by vedle tìchto patlanin mìl medailové ambice a ¾e pøí¹tì u¾ jedeme na fes»ák s vlastním filmem.
O èemsi svìdèí i fakt, ¾e v jedné z kategorií nebyla pro mizernou kvalitu soutì¾ních filmù vyhlá¹ena první cena.
Velmi pìkné dojmy naopak zanechal film Palo Barabá¹e Tatry mystérium, po jeho¾ shlédnutí musel nezasvìcený divák nabýt dojmu, ¾e Tatry jsou naprosto a bezkonkurenènì nejkrásnìj¹ím místem na zemi. Není divu, ¾e ve své kategorii vyhrál.
Po romantickém bivaku v Jiráskových skalách se nìkteøí otu¾ilí jedinci vrhli do vln ra¹elinového jezírka, ostatní se jen tak povalovali na bøehu a svaèinkaøili. V tomto rytmu se nesl celý zbytek dne. Beru¹ka po èase rezignovala na nìjaké aerobní aktivity a tak se velmi pøekvapivì nejakènìj¹ím èlenem výpravy stal Pojídaè. Nebylo mu to ale nic platné.
Dal¹í bloky soutì¾ních filmù nestojí za zmínku, proto¾e i v tìchto pøípadech byli støihaèi velmi nekritiètí... Veèer se ale na koupali¹ti promítaly nesoutì¾ní filmy, které vesmìs vyhrály nìkterou z cen v minulých roènících. Asi nejvíc nás zaujal film Jump o nejznámìj¹ích pískovcovích pøeskocích a skokanech. Tokovi se líbil mimo jiné taky proto, ¾e z nìj jasnì vyplývalo, ¾e v Èechách je tøeba se pøed ka¾dým sportovním výkonem posilnit basou lahváèù.
Kromì toho byl do tohoto bloku zaøazen film o zdolání El Capitana a divácky vemi vdìèný Trek do Patagonie (který jsem u¾ vidìla asi po tøetí, ale poøád se mi moc líbil). Dal¹í závìr plynoucí z této promítací sekce zní - je lep¹í pøijet na festival jen jednou za èas a podívat se na výbìr toho nejlep¹ího za uplynulé roky, proto¾e jinak to je ztráta èasu.
V nedìli se udìlalo pøekvapivì hezky, av¹ak jako èestní Mirkové Du¹ínové jsme usoudili, ¾e skála je je¹tì poøád mokrá a tak nepolezem. S tímto názorem jsme byli v Teplicích a Ádru jediní, tak¾e se Brto po zbytek dne u¾íral, ¾e si nezalezl. Pøi procházkou teplickým skalním mìstem pak lezl na rùzné skály a skalky a bekal, ¾e se nemù¾e dostat zpátky dolù a a» dobìhnem pro lano a zachráníme ho.
Poslení závìr - kromì ¹íleností typu Vysoké napìtí a Powermetal jsme objevili spoustu hezkých a lezitelných (a snad i odjistitelných) cest (dos» bolo Køí¾áku) tak¾e se sem urèitì v budoucnu vypravíme na prodlou¾ený lezecí víkend. Pokud bychom je¹tì mìli umìlou jistící pomùcku zvanou Hoe, bylo by to naprosto bájeèné.
|
